ÚPRAVA BYTOVÉHO JÁDRA PÁVEK

BYTOVÉ JÁDRO JE PREFABRIKOVANÝ CELEK KOUPELNY A ZÁCHODU
Typy bytových jader[editovat
Existují dva základní druhy bytových jader – umakartová a železobetonová. Umakartová jádra jsou označována písmenem B následovaným číslicí (například B-10, B-63 apod.). Tato jádra se buď montovala až na místě z připravených desek, nebo se dodávala jako jeden kus.

Další typy jader jsou například H, F, T, E [2]. Liší se především uspořádáním příček, vany a toalety. Přitom jsou některé stěny zděné a některé umakartové.

Železobetonová jádra byla používána méně než umakartová. Jejich výhodou je delší životnost.
Nevýhody bytových jader[editovat
Hlavní nevýhodou je životnost samotného umakartu, ten se postupem času a působením vlhkosti začíná kroutit a prohýbat. Často dochází také ke vzniku plísní. Další nevýhodou je také nízká izolace zvuku. Především z těchto důvodů se v současné době jádra nahrazují zděnou koupelnou s toaletou, přičemž se jedná o rozsáhlejší odborné rekonstrukce

FASÁDA JE VNĚJŠÍ STĚNA BUDOVY A JEJÍ KONEČNÁ ÚPRAVA FASÁDA BÝVÁ PROLOMENA OKNY A VCHODY A ČLENĚNA RŮZNÝMI ARCHITEKTONICKÝMI PRVKY, NAPŘÍKLAD ŘÍMSOU, PILASTREM, LISÉNOU. HLAVNÍ FASÁDA (PRŮČELÍ) BÝVÁ HONOSNĚJŠÍ A ARCHITEKTONICKY PROPRACOVANĚJŠÍ NEŽ BOČNÍ A ZADNÍ FASÁDY.
Polystyren je poměrně tvrdý, ale křehký plast, který dobře odolává kyselinám a zásadám. Při stárnutí křehne a vytvářejí se v něm trhliny. Neodolává organickým rozpouštědlům, zejména benzínu, aldehydům a ketonům. Je citlivý vůči UV záření a málo odolný vůči teplotě (jen asi do 70 stupňů Celsia). Uvolňuje se z něj nezreagovaný monomer styren, který je toxický a karcinogenní.[1] Jde také o velmi hořlavý materiál, který nemusí vždy vyhovovat zejména z důvodů předepsané požární bezpečnosti.

Standardní polystyren je tvrdý, citlivý na náraz a jeho vlastnosti se časem a povětrnostními vlivy rychle zhoršují (křehne, vytváří mnoho trhlin). Odolnost vůči teplotě je také velmi nízká - použitelný je do 70 °C, pro rychlé stárnutí se však používá pouze do teploty 55 °C. Tání krystalů nastává již při teplotě 90 °C, sklovitý přechod při 95 °C.

Jed v polystyrenu se jmenuje hexabromcyklododekan (HBCD). Přidává se jako zpomalovač hoření především do izolačního expandovaného a extrudovaného polystyrenu (EPS) používaného ve stavebnictví. Hasičům se líbí, lékařům vůbec.

Používané druhy

Standardní polystyren (krystalový PS, GPPS) je čirý a křehký.
Houževnatý polystyren (HPS, IPS, HIPS) je zpravidla zakalený (vliv přidaného kaučuku). Oba uvedené druhy PS jsou vyráběny ve formě granulí (malých válečků nasekaných ze struny) nebo pelet (zakalené hrany), které jsou baleny a expedovány v pytlích á 25 kg uložených a fixovaných na paletách nebo ve speciálních autocisternách.
Pěnový polystyren vzniká tepelným zpracováním zpěňovatelného polystyrenu
Zpěňovatelný polystyren (EPS). Ten je vyráběn a dodáván ve formě malých, mléčně zakalených perel nasycených pod tlakem lehkým uhlovodíkem (nadouvadlem).

PŮDNÍ VESTAVBA TOP PÁVEK

PŮDA JE PROSTOR, KTERÝ SE NACHÁZÍ BEZPROSTŘEDNĚ POD LOMENOU STŘECHOU DOMU
Půda je prostor, který se nachází bezprostředně pod lomenou střechou domu (někdy také podkroví nebo loft). Půda vyplňuje prostor mezi stropem posledního podlaží a krovem. Z toho důvodu má půda zkosený strop, sníženou světlou výšku a těžko přístupná zákoutí. Půda je obvykle prostor, který je velmi špatně nebo vůbec tepelně izolován. Je buď prázdný nebo se využívá jako odkladiště nepotřebných věcí případně jako sušárna prádla. Přístup na půdu zabezpečuje schodiště nebo žebřík.

Někdy je půda přebudovaná na obytný prostor (podkrovní byt, půdní vestavba). V takovém případě je prostor tepelně izolován a dodatečně prosvětlen okny, střešními okny nebo vikýři. Půdu lze pak využít například jako ložnici nebo pracovnu.

Půda je oblíbeným útočištěm některých druhů zvířat, například plchů, některých netopýrů nebo vos a sršňů. Půdu také obýval pohádkový Vikýřník známý z knihy Karla Michala